Historie cukrovarnictví

V úvodu pojednání o cukrech a jejich použití ve včelařství určitě nebude na škodu zmínit trochu historie z českého cukrovarnictví a zároveň popsat možnosti, které dnešní produkce cukrů poskytuje. Je třeba zdůraznit, že české případně československé cukrovarnictví mělo v minulosti ve světě obrovský zvuk a jeho počátky se datují do roku 1831, kdy vznikl nejstarší český cukrovar v Dobrovici. Určitě není bez zajímavosti, že do roku 1945 se české cukrovarnictví podílelo více jak 57 % na evropském vývozu cukru a jeho produkce. Ani po 2. světové válce československé cukrovarnictví nijak nezaostávalo a především na poli vývoje a výzkumu se drželo stále ve světové špičce. Spolupráce Výzkumného ústavu cukrovarnického s významnými strojírenskými podniky dovolila exportovat do zahraničí celé cukrovarnické komplexy včetně cukrovarnických odborníků. Toto všechno však bohužel nešlo ruku v ruce s tuzemským cukrovarnictvím a tak asi po roce 1975 začíná docházet k poklesu úrovně československých cukrovarů a to jak po stránce kvalitativní, tak i po stránce technologické. Hlavním sledovaným parametrem se stalo množství zpracované řepy a nikoliv kvalita a ekonomika. Jedním z důvodů byl například výrazný pokles kvality osiva a s tím spojený následný pokles kvality zpracovávané řepy. Předválečné druhy osiva tzv. Dobrovická „A“ a „B“ postupně degenerovala a na kvalitní zahraniční osiva nebyly devizy. Nekvalitní surovina vyžadovala zásadní úpravy technologií a na to v cukrovarech nebyl dostatek financí ani dostatek odborníků. Postupně docházelo k zavírání malých a neproduktivních cukrovarů. Je třeba zdůraznit, že zpracovatelská kapacita byla postupně přesunována do vybraných cukrovarů, které byly určeny k modernizaci. Tehdy vznikla osa tří největších československých cukrovarů tj. Hrochův Týnec, Hrušovany nad Jevišovkou a Dunajská Streda.

Na tomto místě musíme vzpomenout jednoho z největších českých rafinérských odborníků RNDR. Josefa Buriánka. Tento vědec, ač se to zdá z dnešního pohledu možná absurdní, působil od r. 1977 až do roku 1987 na Kubě jako poradce ministra cukru a měl zcela zásadní význam pro rozvoj kubánského cukrovarnictví. Nelze nevzpomenout, že produkce cukru malé Kuby činila v této době asi 7% celkové světové produkce. Na tento výsledek měla zásadní vliv pomoc zemí tehdejšího společenství socialistických států. Jedním z druhů pomoci bylo například i zpracování a výroba cukru ze surové třtiny v cukrovarech Modřany, Mělník a Kostelec nad Labem. Technologická kvalita cukrovarů byla na přelomu 80. a 90. let nevalná a proto byl o odborné znalosti RNDR. Buriánka po jeho návratu z Kuby obrovský zájem. Například jeho angažování na počátku 90. let v cukrovaru Hrochův Týnec způsobilo v tomto cukrovaru zásadní obrat. Ekonomicky, ale i kvalitativně se tento cukrovar dostal během dvou kampaní na absolutní cukrovarnickou špičku. RNDR. Buriánkovi se to podařilo za pomoci minimálních ekonomických nákladů. Tento vědec dokázal sestavit matematické bilanční modely výrobních schémat cukrovarů přesně dle technických možností a požadavků.

Není bez zajímavostí, že ještě v roce 1992 bylo na území tehdejšího Československa v provozu 42 cukrovarů. Tehdejší výroba cukru činila 600 až 700 tis. tun přičemž 20 – 30 % se exportovalo. Vstup zahraničních cukrovarnických společností znamenal nejen masívní zavírání jednotlivých cukrovarů, ale v konečné fázi i snížení povolené výrobní kvóty cukru v rámci Evropské unie. V současné době je v České republice v provozu šest cukrovarů s celkovou výrobní kvótou asi 340 tis. tun cukru, což má mimo jiné za následek, že z původního exportéra se stal dovozce.

Fotografie:cukr-listy.cz, ct.cz, rozhledy2010.blogspot.com
Prodejní místa Apicukr
Jsme výrobci a hledáme odběrná místa, kontaktujte nás
.